Na draka

Jdu dodělat nehotovu čtyřku draků:
Inheritance:

Glaedra:

Safiru (spíš kousek z ní):

už na blogu mám...
ale toho posledního:
Trna:

Vzkaz

http://my-perfect-fantasy-world.blog.cz/1301/21-12-co-se-melo-stat-ale-nestalo-se-a-ceka-nas-dal

Kluk

Pokračování mého obrázku. Moc se mi do toho nechce, proto mi to jde pomalu.
Pardón, za kvalitu fotky.

Slizzárdové

Slyšeli jste už legendu o Slizzárdech? Ne? Tak já ji vám povím.....

Představte si, že je temná bouře a já si svítím baterkou zespodu na obličej...

Slizzardové jsou rudé nestvůry, připomínající chlupaté tarantule s hadím jazykem a krvavýma očima. Jsou velké asi jako vaše předloktí, ale když otevřou tlamu s dlouhým lepkavým jazykem, zvětší se asi na dva metry! Dokáží vychrstnout jedovatou pěnu, která tě rozežere jako kyselina, což ti způsobí pomalou a bolestivou smrt v nesnesitelných křečích!! Vydávají strašlivé zvuky a skřeky, při kterých tuhne krev v žilách (kterou mimo jiné rádi sají přímo z vašeho těla). Většinou se schovávají za sprchové kouty, vyčkávají v rozích koupelny nebo číhají za záchodem, ale někdy....někdy vystřelí přímo ze sprchové hadice!!!!!!!!

Muhehehehehe!

Přeji vám krásně a ničím nerušené sprchování!

Menší blábol

Dneska jsem se nudila ve škole, tak mám pro vás jednu slátaninu.

A zas je tu chemie.
kdopak se z ní ulije?
Bla, bla, bla, bla, samý kecy.
Cítím se jak ptáček v kleci!
Nesmíte mi vyčítat,
že nestíhám počítat.
Z čísel a písmenek hlava mě bolí.
Zoufale přeji si, jen ať už zvoní!
Nadále nevnímám,
pomalu usínám...

Sprejování

Zbožňuji ten štěrkot spreje, a tu vůni! Ovšem jenom do té doby, než z těch výparů omdlím!

Asi jste už viděly nějaké to video o sprejování na papír (vesmír a tak). Některé z nich jsou opravdu povedené. Na videu to vypadá lehce, ale ve skutečnosti to není tak snadné, jak se zdá. Můžete to vyzkoušet sami a uvidíte, jak vám to půjde. Třeba by vás to začalo bavit, kdo ví.

A co takové graftiti? Líbí se vám to? Nemůžu vystát, když někdo načmárá na cizí barák nějakou čmáranici. Kdyby to alespoň bylo něco zajímavého nebo smysluplného, a ne pár čárek, co vypadají jako podpis. Tomu už se graffiti říkat nedá.
Kreslení graffitů mě bavilo už od 4. třídy. Na papír, ale zkoušela jsem i na zeď. Ale nic převratného to nebylo. Pamatuji si, jak jsem s kámoškami ve 4. třídě nalila do prázdného sprejíku z bufetu, kde před tím byla sladká chemická šťáva, tuž a šli jsme na to. Moc dlouho to ale na zdi nevydrželo. Později jsem přešla na normální spreje. Škoda, že ve městě nemáme víc legálů.
A street art? Někteří dokáží opravdové divy. Hodně se mi to líbí.

No, prostě jsem si ty spreje musela na něčem vyzkoušet...

(staré foto, teď ji máme celou bílou s namalovanými květy)

Vesmír

Kdysi jsem ve škole nakreslila jeden obrázek, ale na konci školního roku mi ho učitelka nevrátila. Chtěla si ho nechat, což ona dělá celkem často. Ale mohla se mě aspoň zeptat, no ne? Nakonec jsem udělala ještě jeden podobný a originál ji věnovala. 
Nicméně, který se vám líbí víc? Originál je nahoře.

Voda

V následujícím videu vás mohou okouzlit nádherné záběry naší planety. 
Příroda je opravdu krásná! A záleží na nás, jestli si ji zachováme takovou, jaká je.

Video

Ospalé ráno

Moc nestíhám, ale snažím se.
Asi to znáte: Ráno se probudíte a venku SNÍH!
Mě se prostě ta zasněžená krajina líbí! Musím ji tu dál.

Jo, je to focené přes okno. Ale i kdybych si na to najala nějakého zkušeného fotografa, nejlepší stále bude, když se vy sami ocitnete v tom kouzelném světě sněhových vloček, rampouchů a ledu.

Kluk

Jedna z mých prací do školy. Ještě na něm pracuji a ano, já vím, ta hlava nic moc. :D Ale brzy mu narostou vlasy, tak doufám, že s dalšími úpravami se to zlepší. Omluvte prosím kvalitu fotky.

Zima

Pavouk

Mnoho lidí má strach z pavouků. Ti malí mi vůbec nevadí, ale lhala bych, kdybych to tvrdila o těch větších nebo o tarantulích. Bráchovi by prý ani tarantule nevadila a klidně by si jí nechal doma, ale rodiče by nejspíš vyletěli z kůže. No což. Celkem by mě zajímalo, jak by na takové zvířátko reagoval náš kocour nebo želva.

Obdivuji, jak pavouci dokáží vytvořit ty krásné pavučiny. Líbí se mi, když jsou na nich přichycené kapky vody, nebo jak udrží drobné předměty.

 

Tygr

Snažila jsem se... 

Ohlédnutí zpět

Tyhle obrázky jsem kreslila před několika lety bez předlohy nebo inspirace. Je tak pro zábavu.

Kroky osudu

"Áh, co to?!" sykl jsem podrážděně, když přede spadl tlustý trám z klenby. Celý můj dům byl plný šedého kouře a já sotva viděl na krok. Oči mě nesnesitelně pálily a dělalo mi potíže v klidu dýchat. Točila se mi hlava jako po několika sklenicích piva. Cesta ke dveřím byla zavalená hořících dřevem. Musel jsem utéci oknem. 
Konečně jsem se dostal ven, ale zhrozil jsem se nad pohledem, který se mi naskytl. Celá vesnice se ocitla v jasně žlutooranžových plamenech. Okolím prostupoval štiplavý dým. Lidé propadli panice. Pobíhali v ulicích a neustále křičeli. V tom všem hluku jsem zaslechl dětský pláč a štěkot psů. Zmatek nad zmatek. 'Co se to stalo?! zděsil jsem se, 'Musel to někdo udělat schválně! Nebo to byla jen náhoda? Nevím, která z odpovědí by mne rozzuřila víc, jestli pomyšlení na to, kolik nenávisti v člověku muselo být, že zapálil celý náš domov, nebo že nějaký nešťastník zavinil tuhle spoušť?!'
Uviděl jsem své sousedy, nesoucí kýble vody, kterými se pokoušeli uhasit požár. Rozhodl jsem se k nim přidat, ale cestu mi zkřížil splašený kůň. Leknutím jsem vyjekl, když v tom se kůň vzepjal na zadních a kopl mě kopytem do hlavy a ramene. Upadl jsem na zem a tělem mi pulzovala otřesná bolest. Pálily mě oči, štípaly, svědily! Zamrkal jsem a rozhlédl se kolem. Viděl jsem jen rozmazané obrysy. Pak mne obklopila tma.


Po 20 letech....


"Ahój dedešků!" přivítaly mne známé hlasy dvou malých dětí. Objaly mě něčí drobné ruce. "Ahoj prťata moje." usmál jsem se a pohladil je po jemných vlasech. 
Rukou jsem se opíral o vyřezávanou hůl. Na hlavě mi zbylo pár zašedivělých vlasů. Přes oči jsem měl ovázaný šátek. 
Vstoupil jsem do již opraveného domu, kde bydlel můj přítel se svou ženou a dvěma dětmi. Pozdravil jsem se s nimi a posadil se do houpacího křesla v rohu místnosti. Seděl jsem tam rád, protože je to místo blízko okna. Mohl jsem tak poslouchat, co se děje venku. Děti si přisunuly stoličky ke mně. "Žachraj nám něšo dedešků. Pchoším! Pchoším." Někdo mi podal do klína loutnu. Vzal jsem si ji, a začal hrát jednu ze svých skladeb. Nikdy jsem neuměl hrát na nějaký hudební nástroj, ale od té doby, co jsem oslepl, jsem se naučil mnoha věcem. Například naslouchat. Lidem i mě samotnému to pomáhá. Navíc, když kolem sebe máte dobré lidi a přátelé, život je hned o něco snadnější. Často zpívám nebo skládám. Básničky i písně. Je úžasné poslouchat! Hudbu, přírodu, zvířata. Až teď si to uvědomuji, jak je to krásné...

Mužská šíje

Další mé dílo. Do výtvarky chodím se super kamarádkou. To jsme se nasmáli při nastavování stojanu! Doufám, že se vám to bude líbit. Malováno suchým pastelem. 

Minerál

Průběh výtvarky na ZUŠ:
půl hodiny učitelka kecá (to si myslím dokážete představit)
půl hodiny hledáme pomůcky (nechtějte vidět ten bordel nepořádek)
a jednu hodinu malujeme

Nedávno to byl kousek minerálu.
Tempera.
Malováno prsty.
Tak, proč by ne.

Z hlubin

 Prudký vítr mi čechral vlasy a ve vzduchu byla cítit sůl. Mořská hladina se divoce vlnila jako vlajka ve vichřici. Vlny hlasitě narážely do strmé skály a slaná voda vystřikovala metry vysoko. Nebe bylo zakryté šedými mraky, plujícími zlověstně rychle. Racci zápolili s neústupným větrem a letěli se schovat, stejně tak jako obyvatelé přímořského městečka, ležící na srázu. Blízko u něj jsem stál já, a rukama se pevně držel rozpadající se dřevěného plotu. Přivřenýma očima jsem pozoroval rozbouřené moře, při čemž mi tuhla krev žilách. Ještě nikdy nebylo tak temné a nebezpečné. Jako by nás chtěli samotní bohové potrestat. Vzduch byl chladný a koruny stromů skláněly, skoro až k zemi. Všude kolem poletovalo listí a lehké předměty.
 Městem se rozezněl klášterní zvon. Rozbušilo se mi srdce. Vytřeštil jsem oči na moře. V místech, kde dopadalo světlo dalekého majáku se vlny zkroutily do podivných tvarů. Z vodní hladiny se začaly nořit obrovské šupinaté těla. Později jsem pochopil, že tvoří jedno, neuvěřitelně dlouhé. Jako had se to kroutilo a šplouchalo vodu kolem sebe. Zamrkal jsem, abych se ujistil, že se mi to jen nezdá. Ba ne, opravdu vidím dobře.
 Mořský tvor vystrčil svou podlouhlou hlavu s mnoha ostny a mnoha výrůstky. Vztyčil se skoro deset metrů vysoko a s ohlušujícím řevem vycenil řadu bílých zubů. Všechny svaly vtěle se mi napjaly a nehty jsem zaryl do plotu. 'CO TO JE?!' Začalo mi pískat v uších. V tom všem hluku na mě někdo zavolal. "Hej! Co tady děláš? Pojď se s námi schovat, každou chvíli začne bouřka!"
 Otočil jsem se a spatřil dva přátelé, jak si v kabátech prodírají cestu je mě, jelikož vítr vál proti nim. "Rychle! Podívejte se na moře, něco tam je! Něco strašného!" varoval jsem je a ukázal roztřeseným prstem na úpatí sráze.
Zaměřili pozornost na ono místo. "Já vím, moře se proti nám spiklo. Tak už pojď." odsekl nevrle jeden z nich. Vypadal dost podrážděně.
"Co? Ne, ne, je tam velká příšera! Vy jste snad neslyšely ten řev?!" podivil jsem se a sám se zahleděl na vlny v dáli pode mnou. 
"Jaký řev? Já slyšel jen vítr a moře!"
"Muselo se ti to zdát!" tvrdili oba kamarádi.
Ať jsem se snažil sebevíc, po šupinaté příšeře nebylo ani památky. Jen vlny a vlny. 'Kde zmizela?!' 
"Ještě před chvílí tam byla! Viděl jsem ji a slyšel!"
  Kamarád zakroutil hlavou: "Nic takového. Musela to být nějaká ryba či co."
"Zapomeň na to a pojď domů!" dodal druhý a společně jsme odešli do svých chatek. 'Asi se mi to vážně zdálo.' pomyslel jsem si, a už si s tím dál nedělal starosti.
Mořská hladina byla stále v pohybu. Jen málokdo by si všiml, že se z ní u pobřeží vynořila špička šupinaté hlavy.

Čakry

Čakra - energetické centrum v těle, je spojená jak s fyzickými projevy, tak s psychickými
I přes odlišné názory některých lidí, zde uvádím svou teorii:
Čaker je mnoho. Pro mne jsou základní tyto:

1. Kořenová čakra
-nachází se mezi pohlavním orgánem a otvorem
-červená

2. Sakrální čakra
-nachází se v podbřišku
-oranžová

3. Solar plexus
-nachází se v oblasti našeho žaludku
-žlutá

4. Srdceční čakra
-nachází se ve středu hrudi
-zelená

5. Krční čakra
-nachází se v krku
-modrá

6. Čelní čakra (Třetí oko)
-nachází se nad kořenem nosu
-fialová

7. Korunní čakra
-nachází se na temeni hlavy
-bílá

Vizualizace čaker je celkem snadná. Soustředíte se na určitou oblast ve vašem těle a představíte si např. zářivé světlo (podobné slunci) nebo jakýsi kotouč jisté barvy. Ono už vám to "naskočí samo". Každý to může vidět jinak. Nevadí, když se čakra ukáže v jiné barvě, pokud bude jasná a čistá, budete z ní cítit pozitivní energii, tak je to správně. Ovšem může se vám stát, že pocítíte, že vaše čakra není zcela v pořádku. V tom případě bych vám poradila pročistit toto místo jemnou energií, zářícím posilujícím světlem.
I KDYŽ BUDOU VAŠE ČAKRY JASNÉ, STÁLE BYCH DOPORUČILA JE PROZAŘOVAT ČISTÝM SVĚTLEM. Může vám to jen pomoci.

O letních prázdninách jsem si nakreslila čakry jednu po druhé tak, že jsem na něm myslela a nechala ruku pracovat. Nakonec si můžeme prohlédnout výsledek:

Ohledně mého stavu nyní, nejslabší mám 5. čakru (komunikace, vyjadřování..). Tedy mě to alespoň tak připadá. Vždy, když se na ni zaměřím, stále nezáří a není tak silná jako ostatní. Podobně je to i s 2. a 6., ale tyhle už jsou na tom lépe.

Před nějakou dobou jsem narazila na článek, pojednávající o čakrách ve spojitosti se zvířaty. Každý člověk má pro každou čakru zvíře. (Možná to má nějakou spojitost s totemy.) Najít správná zvířata už je trochu těžší, ale přece jen se mi to podařilo. Je potřeba každou čakru brát jednotlivě. Buď si je budete postupně projíždět v duchu: Např. koza, žába, velbloud.... a nebo vám samo naběhle. DEJTE NA INTUICI! JE TO O VNITŘNÍCH POCITECH!
Mé zvířala:
1.kůň (aktivní,divoký,živý)
2.motýl (držící se při zemi,citlivý,jemný)
3.medvěd (silný,hrdý,samolibý)
4.lvíče (hravé,láskyplné,milé)
5.dravec (nevyrovnaný,inpulzivný,nápadový)
6.opice (tajemná,nevýrazná,trpělivá)
7.bílý levhard (ostražitý,moudrý,přátelský)
+8.sova sněžná -nad hlavou, souvisí s korunní čakrou (spolehlivá,bystrá,vytrvalá)

Přednáška o bytostech přírody

Zajímavá přednáška...

Letopisy Narnie

Knihy: Čarodějův synovec
             Lev,čarodějnice a skříň
             Kůň a jeho chlapec
             Princ Kaspian
             Plavba Jitřního poutníka
             Stříbrná židle
             Poslední bitva 
Autor: Clive Staples Lewis
Žánr: Fantasy
Popisek: Všechny díly jsou úžasné a zajímavé.
PS: Lev, čarodějnice a skříň, Princ Kaspian a Plavba Jitřního poutníka byly povedeně zfilmovány, ale pro mne jsou na prvním místě rozhodně knížky.

Na fotogragii chybí díl Stříbrná židle, který záhadně zmizel z mé knihovny.

Odkaz dračích jezdců

Knihy: Eragon

             Eldest

             Brisingr

             Inheritace

Autor: Christopher Paolini

Žánr: Fantasy

Popisek: Nejlepší knihy, jaké jsem kdy četla!

PS: Eragon byl i zfilmovaný, ale osobně si myslím, že je to nic s porovnáním s knížkou.

Mé dílo:

Drak Fírnen (titulní strana 4.dílu)

Drak Glaedr (titulní strana 3.dílu)

Dračice Safira (titulní strana 1.dílu)