Hudba a já

Někteří z vás možná znají ten pocit, když před sebou máte nějaký hudební nástroj, a okolo vás nikdo není, takže se můžete vyřádit jak chcete, aniž byste někoho rušili. 
Miluji ten pocit. Jen já a hudba...

Nejčastěji hraji na klavír, na který jsem cvičila pravidelně, když jsem byla malá, ale teď už si skládám a hraji pro sebe. Pak by tu byla kytara, buben, flétna, foukací harmonika..a to bude asi všechno(klávesy nefungují). Ovšem hudbu zle vytvořit i z těch nejběžnějších zvuků a to je na tom fajn.

A když si tak hraju, napadá mě básnička:


Stupnice

Jde si takhle nota cé,
hledá konec stupnice.
Řekne jí však nota dé:
"Tudy cesta nevede.
Nota cis ti ještě zbývá.
Vynechat ji, to je chyba!"
Přes déčko na notu dis,
daleko je k notě fis.
Následuje bílé é,
po rovince povede
a efko už je tu.
Vyskočíme nahoru.
Fis nás zase spustí níž,
až notu gé uslyšíš.
Gis její kamarád,
povede nás dále rád.
A je tady nota á,
potom ais a pak zas há.
Před námi je bílé cé,
jsme na konci stupnice.