pondělí 3. června 2013
Procházka
Chtělo by to odpočinek od starostí a povinností, a na chvíli se nadechnout čerstvého vzduchu.
Nedávno jsme si já a moje mamka udělaly menší výlet do přírody. Jelikož bydlíme blízko lesa, nedaleko krajiny polí a menších domků s krásnými zahrádky. Je to fajn, ale počasí bylo zrádné a foťák taky..
Nedávno jsme si já a moje mamka udělaly menší výlet do přírody. Jelikož bydlíme blízko lesa, nedaleko krajiny polí a menších domků s krásnými zahrádky. Je to fajn, ale počasí bylo zrádné a foťák taky..
Hudba a já
Někteří z vás možná znají ten pocit, když před sebou máte nějaký hudební nástroj, a okolo vás nikdo není, takže se můžete vyřádit jak chcete, aniž byste někoho rušili.
Miluji ten pocit. Jen já a hudba...
Nejčastěji hraji na klavír, na který jsem cvičila pravidelně, když jsem byla malá, ale teď už si skládám a hraji pro sebe. Pak by tu byla kytara, buben, flétna, foukací harmonika..a to bude asi všechno(klávesy nefungují). Ovšem hudbu zle vytvořit i z těch nejběžnějších zvuků a to je na tom fajn.
A když si tak hraju, napadá mě básnička:
Stupnice
Jde si takhle nota cé,
hledá konec stupnice.
Řekne jí však nota dé:
"Tudy cesta nevede.
Nota cis ti ještě zbývá.
Vynechat ji, to je chyba!"
Přes déčko na notu dis,
daleko je k notě fis.
Následuje bílé é,
po rovince povede
a efko už je tu.
Vyskočíme nahoru.
Fis nás zase spustí níž,
až notu gé uslyšíš.
Gis její kamarád,
povede nás dále rád.
A je tady nota á,
potom ais a pak zas há.
Před námi je bílé cé,
jsme na konci stupnice.
Miluji ten pocit. Jen já a hudba...
Nejčastěji hraji na klavír, na který jsem cvičila pravidelně, když jsem byla malá, ale teď už si skládám a hraji pro sebe. Pak by tu byla kytara, buben, flétna, foukací harmonika..a to bude asi všechno(klávesy nefungují). Ovšem hudbu zle vytvořit i z těch nejběžnějších zvuků a to je na tom fajn.
A když si tak hraju, napadá mě básnička:
Stupnice
Jde si takhle nota cé,
hledá konec stupnice.
Řekne jí však nota dé:
"Tudy cesta nevede.
Nota cis ti ještě zbývá.
Vynechat ji, to je chyba!"
Přes déčko na notu dis,
daleko je k notě fis.
Následuje bílé é,
po rovince povede
a efko už je tu.
Vyskočíme nahoru.
Fis nás zase spustí níž,
až notu gé uslyšíš.
Gis její kamarád,
povede nás dále rád.
A je tady nota á,
potom ais a pak zas há.
Před námi je bílé cé,
jsme na konci stupnice.
neděle 2. června 2013
Animace
Před nedávnem jsme si v zušce pouštěli různé druhy animace. Od prvotních, až po ty dnešní. Mezi nimi se našla jedna, která obzvlášť oslovila, nejen ztvárněním, ale i tou symbolikou a pravdou, která se za ní ukrývá.
Co si o tom myslíte vy?
Co si o tom myslíte vy?
Ještě žiju!
Po dloouhé době jsem opět tady!
Mám pro vás další mé dílko...
Nechala jsem se inspirovat Timem Burtonem a jeho osobitým stylem. Asi jste už viděli některé z jeho filmů (Mrtvá nevěsta, Ukradené Vánoce, Alenka v říši divů,.....). Mě osobně se moc líbí a některé skladby a písně z filmů mi v hlavě zůstanou na dlouhou dobu. Dokonce se je pokouším zahrát na klavír.
Zde menší ukázka:
Mám pro vás další mé dílko...
Zde menší ukázka:
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)